http://www.fss.muni.cz www.iips.cz
Home O projektu Archiv Autoři Ediční plán Pozvánky na konference Napište nám


1 / VII / zima 2005 / winter 2005Volby 2004Tisk / PrintDownload

Krajské volby 2004 – mikroanalýza okresu Šumperk

Stanislav Balík

Tento článek byl zpracován v rámci Výzkumného záměru „Politické strany a reprezentace zájmů v soudobých evropských demokraciích“ (kód MSM0021622407). Prezentováno na konferenci Volební rok 2004 (Praha, VŠE, 26. 1. 2005).

Abstract

Regional Elections 2004 – Microsystem Analysis of Šumperk District.
The article “Regional Elections 2004 – Microsystem Analysis of Šumperk District” is engaged in election participation and election results in the relation with the number of the inhabitants each municipality, and with its geographical position. There are analyzed likewise the results of census (2001), especially the rate of profession. Results of regional elections 2004 are also compared with the results of regional elections 2000 – at the level of each municipality and their categories. The sizes of election participation are also compared with other elections from 1994.

Keywords

regional elections, participation, parties, Šumperk district.



Krajské volby lze zkoumat na základě mnoha nejrůznějších přístupů. V tomto článku chci použít metodu mikroanalýzy, což v současných českých volebních výzkumech rozhodně není metoda nejrozšířenější. A jakou mikroanalýzu budu provádět, aby měl výsledek ještě vůbec nějakou vypovídací hodnotu? Bude to metoda případové studie jednoho okresu. České a moravské okresy lze považovat za víceméně přirozené jednotky, jejichž výzkum může poskytnout konzistentní informaci o jednotce větší než obec, která však má přes svou velikost celou řadu společných charakteristik a znaků. Byl vybrán okres Šumperk, a to hned z několika důvodů. Jednak představuje klasický „venkovský“ okres mimo dosah velkých center, počtem obyvatel, sídelní strukturou i rozlohou se nijak nevymyká standardu ostatních okresů. Ne nevýznamným důvodem tohoto výběru byl již podniknutý výzkum komunální politiky v tomto okrese od roku 1994, který jsem provedl ve své disertační práci. (Balík 2004a)
Mezi pěti okresy Olomouckého kraje zaujímá okres Šumperk druhé místo v nejmenší hustotě zalidnění obyvatelstva. Na 1 km2 zde žije 96 obyvatel (např. v okrese Olomouc to je 154 obyvatel). (Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Olomouc 2003) Téměř 40 % obcí v okrese Šumperk má méně jak 500 obyvatel. Nejmenší obcí je Šléglov, který měl k 1. 3. 2001 jen 27 obyvatel. Dvě obce okresu mají více jak 10 000 obyvatel – město Zábřeh (ke stejnému datu 14 561 obyvatel) a město Šumperk (29 490 obyvatel). Nadpoloviční většina obyvatel žije ve městech (podíl městského obyvatelstva v roce 2001 činil 52,1 %).
Okres Šumperk se skládá ze dvou víceméně odlišných částí – nazvěme je pracovně oblast Jihozápad a Severovýchod. Nejde o dělení svévolné či nepodložené. Tyto oblasti se liší jak svou geomorfologií (Jihozápad tvoří oblast Hané či severomoravského Podhorácka[1], Severovýchod horské celky Hrubého Jeseníku, Kralického Sněžníku a Hanušovické vrchoviny), tak historií osídlení (Jihovýchod převážně „český“, Severovýchod „německý“) a dalšími aspekty, které vyplývají z obou těchto odlišností (struktura zaměstnání apod.). Přehlédnout nelze ani podstatně větší rozlohu obcí Severovýchodu, jež neodpovídá většímu počtu obyvatel (spíše naopak), ale je způsobena rozsáhlými horskými zalesněnými oblastmi spadajícími do katastrálního území jednotlivých obcí. Až do roku 1960 mělo toto dělení i administrativní výraz, kdy oblast severovýchodní zhruba odpovídala politickému okresu Šumperk a část jihozápadní politickému okresu Zábřeh.[2] Oblast „severovýchod“ definujme územím čtyřiadvaceti obcí.[3] Oblast „jihozápad“ je pak „zbytková“ část okresu – tvoří ji území čtyřiapadesáti obcí.4 Demografické rozdíly mezi jednotlivými obcemi blíže dokumentuje tabulka 1.

Tabulka 1: Údaje o obyvatelstvu obou oblastí okresu Šumperk[5]

 

Počet obyvatel

Průměr obyvatel na 1 obec

národnost česká (%)

národnost moravská (%)

vzdělání-maturita a vyšší (%)

víra římsko-katolická (%)

bez vyznání (%)

nezaměstnanost (%)

zemědělství (%)

průmysl (%)

Bludov



87,86

8,18

32,68

39,29

47,26

9,89

6,15

31,97

Bohdíkov



91,68

5,33

26,27

34,26

53,59

10,67

10,82

34,94

Bohuslavice



81,70

17,23

30,13

42,77

38,51

10,57

17,18

53,30

Bohutín



87,95

8,64

30,76

30,34

48,18

13,61

2,68

49,69

Brníčko



92,36

4,39

20,40

38,70

53,82

12,41

7,80

40,07

Bušín



93,46

6,07

30,42

46,73

38,55

6,76

10,63

37,68

Dlouhomilov



89,52

8,95

25,51

38,65

49,13

15,60

12,84

32,11

Dolní Studénky



88,95

6,35

32,27

31,50

57,37

11,58

4,34

31,99

Drozdov



81,76

11,47

18,43

54,71

33,82

13,22

10,92

36,21

Dubicko



86,77

10,23

32,22

31,80

45,59

7,38

14,58

42,25

Horní Studénky



84,10

12,14

27,24

63,58

21,68

10,27

11,89

44,86

Hoštejn



89,11

4,22

35,38

38,00

45,11

13,11

6,80

37,86

Hrabová



89,95

8,44

23,48

35,01

42,91

7,98

13,69

46,39

Hynčina



89,00

7,66

18,54

29,19

62,68

15,48

25,00

32,14

Chromeč



92,98

5,65

32,02

64,90

28,60

12,03

9,62

35,05

Jakubovice



92,93

0,54

21,85

53,80

34,78

17,57

17,57

48,65

Janoušov



72,22

12,96

25,00

46,30

27,78

13,04

17,39

8,70

Jedlí



90,72

5,63

24,40

53,59

26,02

8,60

18,34

37,54

Jestřebí



93,12

5,25

20,43

44,20

44,75

13,33

9,02

48,63

Kamenná



89,25

8,67

19,96

31,37

59,79

13,01

5,14

65,75

Klopina



87,38

9,14

21,90

28,57

55,81

10,27

30,48

39,73

Kolšov



92,05

5,53

26,14

28,98

53,23

8,57

3,38

39,22

Kosov



93,99

4,24

27,48

48,06

33,22

15,91

11,36

30,30

Krchleby



88,24

4,71

14,50

19,41

71,76

9,46

8,11

43,24

Lesnice



87,31

11,32

24,16

40,48

49,40

12,00

6,67

44,67

Leština



85,33

11,16

29,15

35,25

47,29

10,25

8,26

48,60

Lipinka



87,74

8,02

22,47

49,06

32,08

17,53

16,49

40,21

Líšnice



93,82

3,27

23,79

32,73

46,55

12,50

12,50

41,67

Loštice



89,13

8,33

33,62

31,21

52,27

7,66

4,75

50,19

Lukavice



87,07

8,33

21,02

32,69

50,00

8,45

10,31

57,73

Maletín



92,93

4,89

14,23

19,57

66,03

21,67

18,33

35,56

Mírov



90,83

5,50

20,70

20,64

67,89

12,16

10,36

36,94

Mohelnice



90,95

6,15

33,69

21,88

65,94

9,18

3,97

47,00

Moravičany



88,26

9,73

24,29

38,51

50,92

8,29

7,15

50,24

Nemile



92,89

5,20

27,23

47,14

36,05

8,82

4,41

36,76

Olšany



89,59

6,27

32,79

36,80

49,78

9,86

3,35

48,72

Palonín



89,79

9,31

25,78

29,73

67,27

9,36

10,53

55,56

Pavlov



86,84

7,18

19,08

33,50

40,17

12,88

10,98

46,21

Písařov



92,34

2,98

28,57

51,49

28,94

10,09

8,26

47,71

Police



88,57

8,57

24,88

28,98

48,57

9,09

16,36

51,82

Postřelmov



91,16

5,69

33,45

36,60

52,52

10,84

3,53

42,54

Postřelmůvek



87,98

9,68

26,13

45,45

34,90

5,49

6,10

41,46

Rájec



90,00

8,51

20,59

63,19

29,36

3,88

7,77

49,51

Rovensko



92,76

5,74

33,90

44,54

42,21

11,61

9,07

38,24

Ruda nad Moravou



89,33

5,90

28,81

38,68

46,77

9,76

9,25

32,51

Stavenice



87,82

10,90

21,64

28,21

58,97

10,53

17,11

32,89


Sudkov



91,32

5,43

25,87

30,22

55,09

8,79

3,32

43,62

Svébohov



93,17

5,92

31,94

65,60

17,54

8,92

8,92

39,44

Štíty



94,73

2,27

23,30

49,83

39,13

8,20

9,10

42,80

Třeština



91,04

8,12

23,28

40,90

53,78

8,74

10,93

46,99

Úsov



89,97

9,03

24,79

30,77

58,11

9,98

16,46

36,43

Vyšehoří



83,76

15,74

34,13

57,36

25,89

9,18

11,22

31,63

Zábřeh



88,82

7,68

37,42

31,46

53,38

10,37

2,84

35,89

Zborov



95,73

4,27

23,63

62,56

24,17

15,04

10,62

41,59

Zvole



90,52

8,71

27,87

33,93

47,38

10,22

8,33

48,12

Jihozápad

65 490

1205

89,73

7,11

30,90

34,43

51,43

10,05

6,56

41,39

Severovýchod

60 296

2622

88,49

5,68

34,43

24,93

61,31

12,28

5,28

30,58

Okres Šumperk

126 567

1623

89,14

6,44

32,57

29,90

56,11

11,12

5,96

36,26


 
Zdroj: http://www.czso.cz

Vidíme, že obě oblasti jsou skutečně rozdílnými jednotkami, kdy se rozdílný historický vývoj a odlišnosti v sídelní struktuře odrážejí i v rozdílných demografických hodnotách. Při výzkumu komunální politiky bylo prokázáno, že se tyto rozdíly odráží i v odlišnostech ve volebním chování voličů v obou oblastech. Jedním z cílů tohoto příspěvku je ověřit, zda mají tyto rozdíly vliv i na volební chování ve volbách krajských.

Krajské volby 2004 v České republice

Volební cykly jsou v současnosti v ČR nastaveny tak, že se krajské volby konají v poločase voleb parlamentních. Jak v roce 2000, tak o čtyři roky později se proto krajské volby staly exkluzivním průzkumem veřejného mínění. V roce 2004 byla situace zajímavější o to, že se volby konaly necelého půl roku po debaklu vládních stran ve volbách do Evropského parlamentu, které vedly ke změnám na předsednických postech dvou ze tří vládních stran, a ke změně vlády, jež znamenala ve výsledku pouze alternaci na postu premiérském a několika ministerstev.
Zatímco výsledek voleb roku 2000 můžeme charakterizovat jako „supervyrovnaný“, kdy mezi prvním a třetím subjektem v celkovém součtu byl rozdíl necelých tří procent hlasů, volby roku 2004 měly jediného vítěze: Občanskou demokratickou stranu (ODS). Odstup mezi prvním a třetím činí nyní přes dvaadvacet procent. ODS se svými 36,35 % zvýšila svůj předchozí zisk o třináct procentních bodů. Všechny další relevantní síly oproti roku 2000 ztratily, s otazníkem u lidovců. Na druhé místo se posunula Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) (19,68 %), která však v mezivolebním srovnání ztratila půldruhého procenta. Méně získala v jedenácti ze třinácti krajů. Třetí skončila Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) (14,03 %). Pro ni katastrofální výsledek z roku 2000 se zhoršil o další více jak půl procento. Ztrátu zaznamenala všude s výjimkou kraje středočeského a Vysočiny. Je otázkou, jak přistoupit k výsledkům Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL). V roce 2000 totiž byla vůdčí složkou Čtyřkoalice (4K), díky níž v řadě krajů zvítězila a obsadila tak hejtmanské posty. O mandáty a vliv v radě se nicméně dělila s dalšími složkami této předvolební koalice. V roce 2004 sice díky samostatné kandidatuře získala mnohem méně hlasů (13,68 %6 - i to je však nejlepší lidovecký výsledek po roce 1989), avšak získala více mandátů, v řadě krajů je jedním ze dvou koaličních partnerů, čímž vzrostl i její vliv v radách.
Signálem pro definitivní rozpuštění zbytků strany by mohly být krajské volby pro Unii svobody-Demokratickou unii (US-DEU), která celorepublikově získala 1,64 %7 a při samostatné kandidatuře nedokázala pětiprocentní práh překročit nikde. Jejích 6 mandátů je výhradně plodem předvolebních koalic s KDU-ČSL.
Poměrně zajímavé poselství vyslaly krajské volby 2004 o fenoménu nezávislosti, který ovládá stále větší část komunální scény, jenž hrál významnou roli v předchozích krajských volbách a který se zdál být po evropských volbách významným trendem. Potvrdily se ovšem ty hlasy, které upozorňovaly na skutečnost, že úspěch Sdružení nezávislých (SNK) a Nezávislých (NEZ) v evropských volbách je takřka výhradně úspěchem jejich lídrů, který by byl obdobný téměř pod jakoukoli značkou. Skutečnost, že NEZ („Železného nezávislí“) získali v krajských volbách pouze 2,47 % hlasů a SNK („Zielencovi nezávislí“) 4,88 %8 hlasů, hovoří takřka za vše. NEZ navíc nemá jediný mandát, SNK zastoupení, byť spíše minimální získala. Lepší obraz ústupu ze slávy poskytuje porovnání počtu mandátů, kterými jednotlivé nezávislé subjekty (Sem řadíme kromě obou zmíněných nejrůznější krajské struktury typu Volba pro město (VPM), Nezávislí starostové pro kraj apod.) disponovaly v roce 2000 a kolik jich mají nyní. Před čtyřmi roky to bylo 47 mandátů, což představuje cca 7 % všech mandátů, zatímco v roce 2004 již jen 15 mandátů (cca 2 %). Navíc se projevil nejvýraznější rozdíl mezi oběma hlavními „nezávislými“ subjekty: NEZ reprezentují spíše osoby veřejného, společenského, ale dosud nepolitického života, zatímco SNK se zaměřuje spíše na úspěšné komunální „nezávislé“ politiky – starosty a místostarosty. Zdá se, že pokud je fenomén nezávislosti na krajské úrovni nosný, pak spíše ve spojení s úspěšnými místními politiky, což potvrzuje mj. i úspěch „starostensky“ definovaného nezávislého subjektu ve Zlínském kraji.
Krajské volby 2004 byly testem pro některé ambiciózní politické síly, které sice neuspěly v evropských volbách podle svých představ, ale věřily volbám krajským. Jednoznačným neúspěchem skončily pro „neodemokratickou“ Stranu zelených s Literárními novinami, Ludvíkem Vaculíkem, Václavem Havlem a dalšími, převážně pražskými, intelektuály v zádech (v krajích, kde kandidovala samostatně pouze 2,27 %, dva mandáty získala díky předvolebním koalicím s dalšími subjekty). Stejně tak Evropští demokraté (ED) tam, kde kandidovali samostatně, získali průměrně 1,06 % hlasů, díky předvolebním koalicím mají 6 mandátů. Stejně tak tyto volby definitivně odsunuly z politické scény dosud přežívající politiky reprezentující již fakticky neexistující strany typu ODA9 či moravistických subjektů, jimž se v roce 2000 podařilo „proklouznout“ do jihomoravského zastupitelstva pod hlavičkou Nestraníků pro Moravu. Volby rovněž ukázaly neexistenci někdejších Sládkových republikánů (0,20 %). (Balík 2004b: 14-15)

Olomoucký kraj

Nečekaný výsledek „udělala“ ODS i v kraji Olomouckém, kde před čtyřmi roky skončila až třetí a kde nemá pevné zázemí ani v jiných typech voleb (v parlamentních volbách 2002 zde měla nejnižší výsledek v celé ČR, své pozice kontinuálně ztrácí i v komunální politice – Balík 2004a: 139, 194). Volby vyhrála se 30,56 % hlasů (2000: 18,98 %). Na druhém místě zůstala KSČM, která i zde nepatrnou část svých příznivců ztratila (2004: 21,41 %, 2000: 21,5 %). Na místo třetí se posunuli sociální demokraté, kteří však i zde ztratili – zisk 15,02 % je o více než procento nižší než před čtyřmi lety (16,34 %). Čtvrtí skončili lidovci (13,72 %), personální nástupci někdejší vítězné 4K (24,19 %). Přes handicap způsobený odchodem oblíbeného lidoveckého hejtmana Jana Březiny do Evropského parlamentu dokázali lidovci výrazně překonat předvolební prognózy, takže mohla vzniknout dvoučlenná koalice pravostředových stran. Pořadí na prvních čtyřech místech bylo totožné s agregovanými výsledky celostátními.
Na neschopnosti dohodnout se ztroskotaly subjekty nezávislé, resp. neparlamentní. Olomoucké krajské zastupitelstvo je toho exemplárním příkladem. Rozštěpeni tak byli nejenom nezávislí, ale i zelení. Přitom NEZ byli díky svému zisku 9,36 % členy někdejší krajské koalice. Tentokrát zůstali se 4,88 % těsně pod hranou volitelnosti, stejně jako SNK (4,45 %). Podobně, jen o řád níž, skončila SZ (2,8 %), která ještě v srpnu hodlala utvořit předvolební koalici s druhou „zelenou“ stranou – SOS (ta získala 2,35 %). Koalici však zabránily personální ambice obou stran. Že je však „zelená“ politika v olomouckém kraji na vzestupu, potvrzuje srovnání s výsledkem roku 2000, kdy koalice Náš kraj 21, kterou tvořily právě obě „zelené“ strany, získala pouhých 1,26 % hlasů. (Balík 2004b: 17)

Tabulka 2: Výsledky krajských voleb v Olomouckém kraji a jednotlivých okresech


ODS

KSČM

KDU-ČSL

ČSSD

SNK

Nezávislí

Zelení

Olomoucký kraj

30,56

21,41

13,72

15,02

4,45

4,88

2,80

okres Jeseník

27,75

23,78

10,97

18,32

3,79

4,51

3,07

okres Olomouc

33,14

18,81

12,80

14,90

3,30

4,54

3,00

okres Prostějov

29,84

22,96

15,48

15,28

4,60

4,21

2,18

okres Přerov

28,71

22,97

13,88

15,60

4,04

6,30

2,79

okres Šumperk

29,14

22,55

14,55

13,38

7,10

4,78

2,90



Zdroj: http://www.volby.cz

Podíváme-li se o úroveň níž – na výsledky v rámci jednotlivých okresů (tabulka 2) – pozorujeme jisté rozdíly. Již jsme uvedli, že pořadí na prvních čtyřech místech jsou v Olomouckém kraji shodné s výsledky celostátními. V perspektivě okresů je toto pořadí narušeno pouze v případě Prostějovska (kde KDU-ČSL o dvě desetiny procenta předstihla ČSSD) a Šumperska (kde KDU-ČSL získala o více jak procento víc než ČSSD). Jinak jsou výsledky v okresech v zásadě obdobné, jako v celokrajském souhrnu.

Tabulka 3: Výsledky krajských voleb v Olomouckém kraji a jednotlivých okresech v mezivolebním srovnání


ODS

KSČM

ČSSD

4K - KDU-ČSL

NEZ - NEZ+SNK

 

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

kraj

18,98

30,56

11,58

21,50

21,41

-0,09

16,34

15,02

-1,32

24,19

13,72

-10,47

9,36

9,33

-0,03

Jeseník

18,41

27,75

9,34

27,24

23,78

-3,46

15,43

18,32

2,89

21,90

10,97

-10,93

7,86

8,30

0,44

Olomouc

19,09

33,14

14,05

20,03

18,81

-1,22

15,86

14,90

-0,96

24,55

12,80

-11,75

10,69

7,84

-2,85

Prostějov

18,65

29,84

11,19

19,72

22,96

3,24

19,43

15,28

-4,15

22,92

15,48

-7,44

8,65

8,81

0,16

Přerov

15,38

28,71

13,33

22,83

22,97

0,14

16,87

15,60

-1,27

26,04

13,88

-12,16

10,18

10,34

0,16

Šumperk

23,32

29,14

5,82

23,25

22,55

-0,70

13,54

13,38

-0,16

23,51

14,55

-8,96

7,03

11,88

4,85



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor

Z tabulky 3 lze vysledovat několik důležitých informací. Na úrovni okresů byla ODS jedinou stranou, která v mezivolebním srovnání nikde neztratila a všude získala. Její relativně nejmenší nárůst v okrese Šumperk je způsoben vysokým ziskem této strany v roce 2000.
V tomto pohledu druhým relativně nejúspěšnějším subjektem jsou nezávislí. Ti však pouze v tom případě, že zisky NEZ a SNK z roku 2004 sečteme – v souhrnu ztratili pouze v olomouckém okrese, všude jinde svůj zisk navýšili, nejvýrazněji v šumperském okrese. Pokud bychom jejich zisky nesčítali (neboť nelze prokázat, že zisky více podobných subjektů lze takto jednoduše sčítat – v případě koalice totiž v zásadě mohou získat jak méně, tak více hlasů, než je součet), pak za ODS následuje KSČM, která v zásadě potvrdila svoji pozici z předchozích voleb. Záporný rozdíl necelé desetiny procenta hlasů je zanedbatelný.
KSČM dokázala dokonce ve dvou okresech (Přerov a Prostějov) své zisky navýšit, nejvýraznější pokles zaznamenala v okrese jesenickém – to bylo ovšem způsobeno abnormálním úspěchem z roku 2000. Po těchto ziscích a ztrátách má v zásadě ve všech okresech (s několikaprocentní výjimkou olomouckou) v zásadě totožnou pozici.
ČSSD ztratila v Olomouckém kraji více, než v průměru v celé ČR (byť oproti republice jako celku zde má ČSSD stále náskok cca jednoprocentní). Ztrátě nedokázal zamezit ani zisk v jesenickém okrese (v zásadě kopírující pokles KSČM), více jak čtyřprocentní pokles byl naopak zaznamenán v okrese prostějovském. Nejdramatičtější rozdíl lze mezivolebně zaznamenat mezi zisky 4K a KDU-ČSL. Více jak desetiprocentní pokles v zásadě (ačkoli nikoli přesně) kopíruje vzestup ODS.

Okres Šumperk

a) volební účast
Jedním z důležitých signálů, jež volební akty vysílají, je míra politické participace. Tu sice nepovažujeme společně s Šaradínem (2004: 1) za synonymní k termínu volební účast, ale za termín nadřazený dvěma možným variantám participace – volební účasti a kandidatuře. Mezi faktory ovlivňující výši volební účasti můžeme zařadit následující: právní podmínky (administrativní povinnosti občanů nutné k vyřízení a získání možnosti volit); typ volebního systému (většinové volební systémy účast spíše snižují, proporční systémy spíše zvyšují); politický systém (unikameralismus zvyšuje volební účast, bikameralismus spíše snižuje), typ stranického systému (bipartismus zvyšuje, multipartismus snižuje). Mezi další faktory bývá řazena četnost voleb (čím četnější, tím je účast nižší), geografické a klimatické podmínky, sociálně demografické faktory (častěji volí ženy, osoby ve věku 35-55 let, vzdělanější voliči) apod. (Cabada, Kubát 2004: 306-307) Uvádí se také, že výše volební účasti závisí na tom, které politické strany jsou silnější – levicové strany ve stabilizovaných demokraciích dokáží lépe mobilizovat své příznivce, než jejich ideoví protivníci – kde je tedy silná levice, volební účast bývá vyšší. (Birch 2003: 65) Samozřejmě je také nutné přihlédnout ke specifikům té které země a politické situace – např. zdaleka ne ve všech zemí střední a východní Evropy byly první potranizitivní volby nejčetněji navštívené. (viz Birch 2003: 60-61)
Politologická literatura často rozlišuje mezi volbami prvního a druhého řádu (viz Fiala 2004: 26), kdy ve volbách druhého řádu (kam bývají řazeny volby do horní komory parlamentu, do regionálních zastupitelských sborů či do nádnárodních zastupitelských těles) bývá volební účast znatelně nižší než ve volbách prvního řádu (volby do dolní komory parlamentu, prezidentské volby). V českém případě, ačkoli lze u všech druhů voleb po roce 1990 sledovat na časové ose pokles volební účasti (viz Cabada, Vodička 2003: 252; dále http://www.volby.cz), lze tvrdit, že mezi volby prvního řádu patří volby do Poslanecké sněmovny PČR a do jisté míry i volby komunální (viz Balík 2004a: 58-62), do kategorie druhé zcela jednoznačně patří volby senátní, krajské a, potvrdí-li se v roce 2009 skutečnost z roku 2004, také volby do Evropského parlamentu).

Tabulka 4: Volební účast v obcích okresu Šumperk v krajských volbách 2000 a 2004 v závislosti na velikosti obce


2000

2004

+ / -

do 500 obyvatel

38,16

31,95

-6,21

501-1000 obyvatel

34,17

30,72

-3,45

1001-2000 obyvatel

32,45

27,65

-4,8

2001-5000 obyvatel

29,96

27,15

-2,81

více než 5000 obyvatel

31,68

28,16

-3,52

okres Šumperk

31,97

28,35

-3,62



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor

Z tabulky 4 je patrné, že pokles volební účasti se týkal všech velikostních kategorií obcí. Nejvýraznějším způsobem se ovšem dotknul kategorie obcí nejmenších (do 500 obyvatel), kde pozorujeme mezivolební pokles o 6,21 %, takže je rozdíl mezi jednotlivými kategoriemi již téměř setřen. Je tím potvrzen trend zjištěný v okrese Šumperk týkající se komunálních voleb, kdy oproti výrazným rozdílům mezi jednotlivými kategoriemi z poloviny devadesátých let, došlo na začátku nového století k jejich vzájemné konvergenci. Každopádně není jednoznačný průběh závislosti mezi velikostí obce a mírou mezivolebního poklesu účasti.
Volební chování v krajských a komunálních volbách týkající se volební účasti se zdá v zásadě podobné, tedy co se týče rozdílu mezi jednotlivými velikostními kategoriemi. Rozdíl zůstává ve výši – komunální volby v jednotlivých obcích šumperského okresu mají téměř dvojnásobnou výši účasti. Druhý rozdíl se týká nepřímé úměry mezi výší účasti a velikostí obce. Zatímco v komunálních volbách tato nepřímá úměra prozatím platí (Balík 2004a: 53-54), v jiných typech to již nelze jednoznačně potvrdit.

Tabulka 5: Volební účast při volbách 1996 – 2002 v závislosti na velikosti obce


Volby PS PČR 1996

senátní volby 1996

1. kolo

senátní volby 1996

2. kolo

Volby PS PČR 1998

krajské volby 2000

senátní volby 2000

1. kolo

senátní volby 2000

2. kolo

Volby PS PČR 2002

senátní volby 2002

1. kolo

senátní volby 2002

2. kolo

do 500 obyvatel

86,79

38,61

34,12

81,30

38,16

38,08

22,96

64,99

24,68

41,20

501-1000 obyvatel

84,83

34,62

32,45

77,97

34,17

33,93

17,38

62,89

20,14

27,47

1001-2000 obyvatel

82,00

30,78

29,56

75,37

32,45

30,02

15,79

60,86

23,18

35,24

2001-5000 obyvatel

79,18

29,21

28,46

74,00

29,96

29,29

14,36

57,60

27,42

35,83

více než 5000 obyvatel

78,24

31,91

33,01

74,86

31,68

31,57

18,95

58,13

20,15

30,95



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor

Výsledky zde nejsou tak přesvědčivé, jako v případě voleb komunálních. Základní tendence je zde sice stejná, tzn. s rostoucí velikostí obce klesá míra volební účasti, avšak s několika zajímavými výjimkami. V žádném případě senátních voleb není volební účast v největších městech nejnižší – ve druhém kole senátních voleb 2000 (zde však do této kategorie spadá pouze samotné město Šumperk) je dokonce druhá nejvyšší, v prvním kole týchž voleb třetí nejvyšší, totožná situace nastala v roce 1996, kdy se volby do Senátu konala ve všech volebních obvodech. Několikrát tato kategorie „přeskočila“ alespoň skupinu obcí se 2000 – 5000 obyvateli (volby do PS PČR 1998 a 2002 a krajské volby 2000). Ke zvláštním hodnotám průměrné volební účasti dospěly volby do Senátu v roce 2002, kdy nepřímá úměra ani v jednom z obou kol vůbec neplatí. Volební účast v druhém kole byla ve všech kategoriích vyšší než v prvním, což bylo způsobeno spojením termínu tohoto druhého kola s volbami komunálními. Voliči se však nezachovali stejně jako v roce 2000, kdy se konaly s prvním kolem souběžně volby krajské a míra volební účasti na těchto dvou aktech byla téměř totožná. Ačkoli oboje volby probíhaly v týchž místnostech a u týchž komisí, počet rozhodujících ve volbách komunálních převyšoval dvojnásobně až třínásobně účast ve volbách senátních. Z toho lze vcelku jednoduše odvodit, že za masovou neúčastí při senátních volbách nestojí pohodlnost, ale jiné důvody, především přesvědčení o zbytečnosti Senátu. Výše uvedené údaje pro krajské volby 2004 potvrzují zvláštnost kategorie největších obcí.
Dalším z možných hledisek, jejichž prostřednictvím lze analyzovat volební účast v krajských volbách na okrese Šumperk, je geografická poloha, tedy poloha v jedné ze dvou výše definovaných oblastí – Jihozápad a Severovýchod. Následující tabulka porovnává průměrnou volební účast v obou oblastech.

Tabulka 6: Volební účast v oblasti Severovýchod a Jihozápad v krajských volbách 2004

 

Průměrná volební účast 2004

Oblast Jihozápad

30,69

Oblast Severovýchod

25,83

Rozdíl JZ-SV

-4,86

Okres Šumperk

28,35



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor

Vidíme zde překvapivě jasné rozdíly, jež v kontextu s rozdíly v komunálních volbách těžko budou pouhými statistickými chybami. Rozdíl mezi oběma oblastmi je téměř pětiprocentní ve prospěch Jihozápadu (v případě voleb komunálních je v současnosti více než čtrnáctiprocentní). Jedním z možných vysvětlení může být rozdílná průměrná velikost obcí v obou oblastech – zatímco průměrná obec Jihozápadu má 1205 obyvatel, průměrná obec Severovýchodu více jak jednou tolik – 2622 obyvatel. Za pomoci komparace s tabulkou 4 však víme, že to není jediné postačující vysvětlení, neboť pak by měl být Jihozápad zvýhodněn jen o cca o půl procenta (kdy se kategorie obcí s 1000-2000 obyvatel liší od kategorie s 2000 – 5000 obyvatel právě průměrně o tohoto půl procenta). Další vysvětlení můžeme hledat v odlišném sociálním složení obou regionů. Nás v této chvíli zajímají údaje týkající se např. nezaměstnanosti (SV o více jak 2,2 % vyšší než JZ), míry religiozity (SV o téměř 10 % nižší než JZ) či míry dosaženého vzdělání (v oblasti SV je o více jak 3,5 % vyšší podíl občanů se středoškolským a vyšším vzděláním). Téměř všechna tato data potvrzují obecnější soudy (Cabada, Kubát 2004: 298-309), totiž že častěji volí lidé zaměstnaní, s vyšším vzděláním a religiózně založení. Tvrzení odporuje jedině údaj o výši dosaženého vzdělání, dle jehož hodnoty by volební účast v oblasti JZ měla být nižší než v SV. Zde však je zřejmě nutno vzít v úvahu výrazně nadprůměrný výskyt lidí se středoškolským a vyšším vzděláním v městě Šumperk a obecně ve větších sídlech, což zvýšilo tuto hodnotu u oblasti SV. Další vysvětlení můžeme zřejmě hledat v odlišné struktuře jednotlivých obcí jakožto společenství. Skutečnost po staletí nepřetržité kontinuity může zvýhodňovat obce Jihozápadu oproti obcím Severovýchodu, které touto kontinuitou nedisponují.
Z dat volební účasti jednotlivých obcí lze vypozorovat, že se občané jednotlivých obcí chovají při různých typech voleb až na ospravedlnitelné výjimky v zásadě stejně. Málokdy se stane, že by obec v jedněch volbách obsadila v míře účasti jedno z předních míst a v druhých jedno z posledních (i když i s takovými případy se lze setkat – viz např. Kopřivná). Je-li volební účast v komunálních volbách v Jedlí vyšší než v Jestřebí, je tam vyšší i volební účast v ostatních typech voleb, byť samozřejmě s jinými hodnotami. Tato již dříve formulovaná hypotéza byla potvrzena i v krajských volbách 2004.
Sestavíme-li žebříček obcí podle jejich účasti ve všech dvanácti volebních aktech (celkem jsme jich sledovali čtrnáct, ale dvakrát proběhla dvě kola senátních voleb, jichž se vždy zúčastnila jen jedna část obcí), vyjdou nám následující výsledky. Mezi prvními deseti obcemi se pokaždé umístil Janoušov, následovaný Jakubovicemi a Hraběšicemi (11 x), Líšnicí (9 x), Šléglovem (8 x), Rájcem (7 x), Horními Studénkami (6 x) a Stavenicí (5 x) – tedy vesměs velmi malé obce. Naopak mezi posledními desíti obcemi se ze dvanácti případů jedenáctkrát umístily Hanušovice, následovány Rapotínem (10 x) Jindřichovem (9 x), Sobotínem (8 x), Brannou (7 x), Velkými Losinami, Hrabišínem a Hynčinou (6 x) a Starým Městem (5 x) – tedy převážně obce z vyšší střední kategorie. Poněkud překvapivě (ve vztahu k hypotéze o nepřímé úměře mezi velikostí obce a výší volební účasti) zde jen dvakrát nacházíme dvě největší obce – Šumperk a Zábřeh, Mohelnici ani jednou.
Tezi o rozdílu mezi obcemi SV a JZ dokládá skutečnost, že mezi prvními desíti obcemi s nejvyšší volební účastí v krajských volbách 2004 jsou jen dvě z oblasti SV, zatímco mezi posledními desíti jich je osm.

Tabulka 7: Volební účast v krajských volbách 2000 a 2004 v okrese Šumperk


2000

2004

+ / -


2000

2004

+ / -

Bludov

34,52

30,18

-4,34

Malá Morava

31,52

29,35

-2,17

Bohdíkov

28,4

21,81

-6,59

Maletín

23,35

20,74

-2,61

Bohuslavice

38,19

37,1

-1,09

Mírov

28,04

21,88

-6,16

Bohutín

33,15

25,4

-7,75

Mohelnice

32,63

28,91

-3,72

Branná

20,34

19,92

-0,42

Moravičany

35,65

30,91

-4,74

Bratrušov

31,66

37,3

5,64

Nemile

33,12

30

-3,12

Brníčko

31,88

29,44

-2,44

Nový Malín

25,3

26,83

1,53

Bušín

38,24

36,44

-1,8

Olšany

33,54

29,99

-3,55

Dlouhomilov

37,4

29,9

-7,5

Oskava

26,32

19,36

-6,96

Dolní Studénky

42,34

30

-12,34

Palonín

35,93

32,28

-3,65

Drozdov

38,13

31,14

-6,99

Pavlov

46,49

35,73

-10,76

Dubicko

42,2

39,43

-2,77

Písařov

44,61

50,09

5,48

Hanušovice

25,97

19,76

-6,21

Police

25,79

20,92

-4,87

Horní Studénky

49,08

42,86

-6,22

Postřelmov

37,7

32,07

-5,63

Hoštejn

48,29

33,43

-14,86

Postřelmůvek

44,87

28,87

-16

Hraběšice

52,56

63,1

10,54

Rájec

50,69

40,05

-10,64

Hrabišín

24,81

21,03

-3,78

Rapotín

24,99

27,28

2,29

Hrabová

34

26,83

-7,17

Rejchartice

19,35

19,71

0,36

Hynčina

25,15

24,85

-0,3

Rohle

30,35

28,81

-1,54

Chromeč

46,14

37,91

-8,23

Rovensko

36,78

30,16

-6,62

Jakubovice

56,12

44,22

-11,9

Ruda n./Moravou

32,39

29,02

-3,37

Janoušov

59,52

62,16

2,64

Sobotín

21,57

18,35

-3,22

Jedlí

39,09

35,54

-3,55

Staré Město

29,58

25,32

-4,26

Jestřebí

38,13

32,45

-5,68

Stavenice

44,26

37,8

-6,46

Jindřichov

26,3

21,3

-5

Sudkov

27,27

25

-2,27

Kamenná

26,85

25,21

-1,64

Svébohov

46,15

36,26

-9,89

Klopina

28,73

29,41

0,68

Šléglov

50

40

-10

Kolšov

33

28,64

-4,36

Štíty

33,07

32,66

-0,41

Kopřivná

32,91

24,12

-8,79

Šumperk

31,5

27,42

-4,08

Kosov

32,68

21,46

-11,22

Třeština

32,65

37,68

5,03

Krchleby

42,28

25,69

-16,59

Úsov

29,09

30,37

1,28

Lesnice

38,5

29,29

-9,21

Velké Losiny

25,44

22,61

-2,83

Leština

42,63

36,95

-5,68

Vernířovice

100

33,57

-66,43

Libina

29,65

25,62

-4,03

Vikantice

13,16

11,59

-1,57

Lipinka

37,35

32,58

-4,77

Vikýřovice

32,72

28,81

-3,91

Líšnice

46,58

43,17

-3,41

Vyšehoří

37,89

26,83

-11,06

Loštice

35,7

35,62

-0,08

Zábřeh

31,41

29,18

-2,23

Loučná nad Desnou

29,33

25,38

-3,95

Zborov

45,93

38,46

-7,47

Lukavice

26,55

23,76

-2,79

Zvole

34,86

33,39

-1,47





okr. Šumperk

31,97

28,35

-3,62



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor

Volební výsledky

Zaměříme-li svou pozornost na výsledky v jednotlivých obcích, dojdeme k zajímavým závěrům týkajících se rozdílnosti volebního chování v jednotlivých typech obcí.
V kategoriích obcí nejmenších (do pěti set obyvatel) zcela jednoznačně a nezpochybnitelně dominuje KSČM, která jako jediná ze stran dokázala v některé obci získat nadpoloviční většinu hlasů (dokonce ve dvou – v Krchlebech a v Mírově). Jako jediná ze čtyř velkých parlamentních stran také získala alespoň nějaké hlasy v každé obci. V těchto obcích je jednoznačně nejsilnější ze všech kategorií. Na druhém místě se zde umístila ODS, ačkoli v několika obcích nezískala hlas ani jeden, či jen velmi málo. Každopádně v této kategorii obcí je její postavení zcela nejslabší – její podpora skutečně v zásadě narůstá s rostoucím počtem obyvatel (i když i zde nalezneme výjimky). KDU-ČSL zde získala jak volební zisky čtyřicetiprocentní, tak méně než pětiprocetní. Oproti následujícím dvěma skupinám obcí je pozice ČSSD v nejnižší velikostní kategorii relativně pevnější.
Kategorie obcí s pěti sty až tisícem obyvatel je jedinou, v níž nebyla ODS ani první, ani druhá, ale až třetí za KSČM a KDU-ČSL. ČSSD byla pouze „čtvrtým do počtu“, značně pozadu za svými protivníky.
O poznání silnější pozici (ale na druhou stranu slabší, než v případě následujícím) má ODS v obcích s tisícem až dvěma tisíci obyvatel. Její průměrný zisk je zde již vyšší, než KSČM, která je však jen těsně druhá. KDU-ČSL sice drží průměrně třetí místo, ale dosahuje značně rozháraných výsledků, především v závislosti na geografické poloze obce. Sociální demokracie zde má jen malou oporu – cca jedenáctiprocentní.
Relativně silnou pozici získala ODS v obcích s dvěma až pěti tisíci obyvatel – ve všech třech nejúspěšnějších (Vikýřovice, Sobotín, Postřelmov) představuje ODS v místní politice už jistou dobu vlivnou či nejvlivnější politickou sílu. Průměrně zde získala cca 30 % hlasů, což představuje určitou novinku, neboť to až dosud nebylo obvyklé. V těchto obcích má relativně silné postavení KSČM, která dokonce ve třech případech vyhrála. Zvláštní je pozice KDU-ČSL, která i v této velikostní kategorii dokáže zvítězit (Štíty[10]), ale také zcela prohrát (Libina) s výsledkem obdobným statistické chybě. Je zajímavé, že v této kategorii se v zásadě zisky ČSSD zvyšovaly spolu se vzrůstem počtu obyvatel. O této velikosti obcí lze s jistou dávkou opatrnosti tvrdit, že jsou obrazem celostátního volebního chování.
Kategorii největších obcí – tří měst – lze charakterizovat mimořádně silnou pozicí ODS – cca 33 % (výjimka Zábřehu je zřejmě způsobena voliči z několika malých, tradičně lidoveckých osad, jež jsou k městu připojeny – relativní ztráta ODS jde právě na vrub většího zisku KDU-ČSL). Čím větší město, tím slabší zisk KSČM – to je další charakteristika této skupiny. Ovšem KSČM zde ve všech případech obsadila druhé místo. Relativně vyrovnaná je pozice ČSSD. Zvláštním případem zde je relativně velký úspěch SNK, jež získala v Zábřehu více jak sedm procent, v Šumperku dokonce přes patnáct. Se vší určitostí to bylo způsobeno kandidaturou starostů obou těchto měst za SNK, přičemž šumperský Zdeněk Brož byl kandidátem č. 2.
Vliv geografické polohy je nejpatrnější v případě KDU-ČSL. V obcích Severovýchodu dosahuje minimálních zisků, s výjimkou těch obcí, jež byly po druhé světové válce dosídleny volyňským obyvatelstvem – z deseti obcí Severovýchodu osídlených po druhé světové válce tzv. volyňskými Čechy je místní organizace KDU-ČSL ustavena v sedmi. (Balík 2004a: 250) Naopak v obcích Jihovýchodu jsou její zisky, zvláště v menších obcích, nadprůměrné.
Při sledování volebních výsledků v jednotlivých obcích jsme mohli pozorovat také výrazný vliv kandidatury stávajících či bývalých čelných místních politiků na nadprůměrnost zisků jednotlivých stran. Zřejmě i z toho důvodu dosáhla ODS vynikajících výsledků v Dubicku či Postřelmově, KSČM v Rudě nad Moravou, KDU-ČSL v Písařově, SNK v Šumperku či Zábřehu, NEZ v Libině či Starém Městě a SZ v Bludově. V tomto pohledu se zdá, že krajské politické systémy jsou skutečně mezistupněm mezi systémem celostátním na straně jedné a systémy komunálními na straně druhé, kdy se zde kromě dalších faktorů přetahují o vliv obě okolní struktury. Voliči mají tendenci chovat se jako ve volbách parlamentních, ale zároveň oceňovat práci svých komunálních představitelů.
Porovnáme-li výsledky krajských voleb 2004 s předchozími i v jednotlivých obcích, vidíme, že změny zde v zásadě kopírují výsledky celokrajské. Nicméně vidíme např., že ODS zdaleka ne všude pouze získávala – byly vesnice, kde ztratila i více než deset procent (Hraběšice, Krchleby). Ve třinácti obcích oproti tomu zvýšila své zisky o více jak deset procent. Pro KSČM pak může být částečně varující, že i ona ztratila v několika obcích více jak deset procent, v Maletíně a Vikanticích dokonce přes dvacet procent, ve více obcích naopak přes deset procent navíc získala. ČSSD oproti tomu desetiprocentní nárůst nezaznamenala nikde. Srovnávat výsledky KDU-ČSL a 4K je metodologicky natolik problematické, že se mu na úrovni jednotlivých obcí vyhneme. V souhrnu lze říci, že mezivolebně došlo k posunům i v jednotlivých obcích, nikoli však dramatickým. Pokud dramatické byly, pak vesměs v malých obcích, kde jsou statisticky méně významné.

Závěr

Máme-li ve stručnosti shrnout výsledky skromné mikroanalýzy[11] krajských voleb v šumperském okresu, pak můžeme konstatovat následující. Volební účast byla nejnižší v obcích s dvěma až pěti tisíci obyvatel – krajské volby se v tomto směru podobají spíše volbám senátním či parlamentním, než komunálním. I v těchto volbách se potvrdil vliv rozdílných socioekonomických charakteristik a historické zkušenosti na volební chování.
Jednotlivé politické strany mohou na základě výsledků těchto voleb dále zpřesnit znalosti o svých voličských bankách. ODS díky nim ví, že ačkoli i v řadě malých obcí posílila, volby dokázala ve statisticky významném vzorku vyhrát až cca od hranice tisíce, téměř jistě dvou tisíc obyvatel. KSČM se naopak ujistila, že se vzrůstajícím počtem obyvatel „obyčejného“ okresu klesá její podpora. KDU-ČSL opětovně potvrdila, že změny její politiky nemají žádný dopad na zvýšení její podpory v oblastech, kde ji dosud neměla. Její zisky v obcích „katolických“ jsou oproti tomu impozantní. Pro ČSSD byly tyto volby i z hlediska jednotlivých obcí silným varováním. Tato strana totiž jako jediná ze všech čtyř velkých parlamentních stran nemá jednoznačnou identifikovatelnou oporu v žádné velikostní kategorii obcí. Ukázalo se, jak může dopadnout strana, která se nemůže opřít ani o výsledky své politiky celostátní, tak ani o podporu vyprofilovaných místních představitelů (kterých má ČSSD v komunální politice pomálu). V tomto smyslu se do výsledku ČSSD promítly dvě skutečně nepříznivé situace. Ostatní strany, které se snažily být alternativou předchozím čtyřem, poznaly, že roztříštěnost sice řeší ambice některých osobností, ale nepřispívá k efektivitě. Téměř desetiprocentní výsledek Nezávislých z roku 2000, který jim umožnil zastoupení v krajské radě, tak sice oba subjekty operující s nálepkou nezávislosti v souhrnu zopakovaly, v případě samostatných kandidatur to ovšem znamenalo těsný neúspěch. Z okresních výsledků také vyplývá, že cesta k úspěchu v krajských volbách může vést také skrze kandidaturu starostů středních a větších měst.

Tabulka 8: Volební výsledky v krajských volbách 2004 v okrese Šumperk v mezivolebním srovnání

 


ODS

KSČM

ČSSD

4K - KDU-ČSL

NEZ - NEZ+SNK

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

2000

2004

+ / -

Bludov

26,77

29,47

2,70

19,30

22,00

2,70

10,37

10,42

0,05

24,72

15,83

-8,89

5,54

5,40

-0,14

Bohdíkov

23,97

29,04

5,07

31,50

38,17

6,67

17,46

15,76

-1,70

11,64

3,73

-7,91

4,79

9,11

4,32

Bohuslavice

20,43

27,00

6,57

19,70

21,16

1,46

16,05

18,24

2,19

24,08

21,89

-2,19

9,48

8,01

-1,47

Bohutín

12,03

23,12

11,09

17,59

27,74

10,15

11,11

13,87

2,76

17,12

20,23

3,11

35,18

10,97

-24,21

Branná

14,81

26,92

12,11

20,37

11,53

-8,84

3,70

19,23

15,53

27,77

5,76

-22,01

14,81

26,91

12,10

Bratrušov

19,40

21,11

1,71

19,40

20,55

1,15

13,43

11,11

-2,32

38,80

5,00

-33,80

2,98

10,00

7,02

Brníčko

19,71

22,14

2,43

30,28

23,57

-6,71

11,97

10,71

-1,26

29,57

17,14

-12,43

4,22

8,57

4,35

Bušín

19,00

20,00

1,00

17,35

16,80

-0,55

15,70

22,40

6,70

36,36

28,00

-8,36

4,13

3,20

-0,93

Dlouhomilov

24,40

26,95

2,55

24,40

27,82

3,42

14,96

12,17

-2,79

22,04

17,39

-4,65

7,87

6,94

-0,93

Dolní Studénky

22,58

26,57

3,99

22,58

24,91

2,33

12,94

8,97

-3,97

25,63

14,61

-11,02

7,86

18,26

10,40

Drozdov

14,28

24,71

10,43

28,57

35,95

7,38

15,23

10,11

-5,12

27,61

19,10

-8,51

6,61

3,37

-3,24

Dubicko

33,52

39,45

5,93

16,76

24,09

7,33

10,58

8,73

-1,85

25,00

17,77

-7,23

4,11

3,00

-1,11

Hanušovice

14,00

28,93

14,93

27,07

33,51

6,44

11,38

15,75

4,37

14,15

8,79

-5,36

5,84

6,58

0,74

Horní Studénky

22,50

17,09

-5,41

11,66

11,96

0,30

5,83

3,41

-2,42

45,00

29,91

-15,09

12,50

35,03

22,53

Hoštejn

12,33

24,54

12,21

25,32

26,36

1,04

11,03

8,18

-2,85

35,71

20,00

-15,71

5,84

6,35

0,51

Hraběšice

26,31

15,09

-11,22

21,05

20,75

-0,30

18,42

11,32

-7,10

15,78

18,86

3,08

5,26

30,18

24,92

Hrabišín

18,18

24,28

6,10

24,02

32,85

8,83

21,42

16,42

-5,00

16,88

3,57

-13,31

5,84

13,56

7,72

Hrabová

11,40

16,37

4,97

22,81

18,10

-4,71

26,84

28,44

1,60

26,17

25,00

-1,17

5,36

6,89

1,53

Hynčina

4,65

7,14

2,49

41,86

33,33

-8,53

16,27

14,28

-1,99

20,93

7,14

-13,79

6,97

16,66

9,69

Chromeč

21,39

23,25

1,86

11,94

6,39

-5,55

8,95

8,72

-0,23

45,77

43,60

-2,17

6,96

8,71

1,75

Jakubovice

22,05

15,38

-6,67

22,05

23,07

1,02

2,94

7,69

4,75

41,17

41,53

0,36

4,41

6,14

1,73

Janoušov

26,08

40,90

14,82

0,00

4,54

4,54

30,43

27,27

-3,16

26,08

22,72

-3,36

4,34

4,54

0,20

Jedlí

13,43

25,25

11,82

20,39

18,18

-2,21

5,47

5,05

H=26>

-0,42

40,79

34,34

-6,45

5,47

10,09

4,62

Jestřebí

12,19

12,24

0,05

17,68

16,32

-1,36

10,97

12,24

1,27

49,39

41,49

-7,90

5,48

6,12

0,64

Jindřichov

13,43

20,26

6,83

40,31

31,71

-8,60

12,25

8,81

-3,44

15,41

7,92

-7,49

9,09

23,78

14,69

Kamenná

20,86

21,73

0,87

26,08

23,47

-2,61

11,30

6,08

-5,22

13,04

1,73

-11,31

20,86

28,68

7,82

Klopina

18,18

22,22

4,04

37,12

33,33

-3,79

17,42

15,55

-1,87

12,87

4,44

-8,43

8,33

8,88

0,55

Kolšov

24,73

28,24

3,51

32,25

25,98

-6,27

7,52

15,25

7,73

23,65

18,07

-5,58

5,37

6,77

1,40

Kopřivná

5,55

12,96

7,41

25,00

29,62

4,62

12,50

7,40

-5,10

9,72

11,11

1,39

36,11

35,17

-0,94

Kosov

19,40

21,73

2,33

10,44

26,08

15,64

7,46

8,69

1,23

49,25

32,60

-16,65

10,44

2,17

-8,27

Krchleby

25,49

13,51

-11,98

58,82

54,05

-4,77

7,84

13,51

5,67

1,96

2,70

0,74

1,96

5,40

3,44

Lesnice

22,42

28,57

6,15

21,81

19,27

-2,54

10,90

12,85

1,95

32,12

22,14

-9,98

3,63

6,42

2,79

Leština

19,55

28,25

8,70

27,22

25,20

-2,02

8,41

9,69

1,28

32,67

21,88

-10,79

1,98

5,26

3,28

Libina

17,96

26,79

8,83

18,89

19,74

0,85

13,87

15,37

1,50

10,70

3,52

-7,18

34,08

26,09

-7,99

Lipinka

10,00

20,68

10,68

16,66

32,75

16,09

3,33

10,34

7,01

28,33

22,41

-5,92

31,66

8,61

-23,05

Líšnice

14,28

18,36

4,08

44,89

34,69

-10,20

16,32

12,24

-4,08

8,16

7,14

-1,02

10,20

17,34

7,14

Loštice

22,02

28,29

6,27

20,99

22,40

1,41

15,80

14,43

-1,37

28,71

13,85

-14,86

3,80

12,81

9,01

Loučná n./ Desnou

16,58

31,74

15,16

21,87

25,13

3,26

32,93

16,40

-16,53

16,58

12,43

-4,15

4,32

8,19

3,87

Lukavice

9,78

13,95

4,17

28,80

30,81

2,01

17,39

16,27

-1,12

27,17

19,18

-7,99

4,89

10,45

5,56

Malá Morava

8,66

21,53

12,87

37,00

42,30

5,30

14,17

11,53

-2,64

13,38

5,38

-8,00

5,51

13,84

8,33

Maletín

15,00

26,78

11,78

55,00

33,92

-21,08

10,00

12,50

2,50

11,66

1,78

-9,88

5,00

3,56

-1,44

Mírov

10,00

12,50

2,50

54,44

56,94

2,50

18,88

16,66

-2,22

3,33

2,77

-0,56

1,11

2,77

1,66

Mohelnice

28,71

34,58

5,87

27,06

22,72

-4,34

16,54

16,75

0,21

15,18

9,58

-5,60

3,49

6,14

2,65

Moravičany

17,12

23,56

6,44

22,32

20,53

-1,79

8,56

10,43

1,87

29,35

21,88

-7,47

17,73

12,11

-5,62

Nemile

13,81

21,01

7,20

23,02

15,94

-7,08

13,15

17,39

4,24

31,57

28,98

-2,59

6,57

8,69

2,12

Nový Malín

28,43

35,84

7,41

21,81

18,81

-3,00

10,53

12,18

1,65

26,22

13,26

-12,96

6,37

13,25

6,88

Olšany

19,20

20,08

0,88

20,40

22,13

1,73

8,40

9,01

0,61

1 STYLE="font-size: 8pt">40,40

34,01

-6,39

8,40

9,82

1,42

Oskava

11,04

27,35

16,31

25,15

30,04

4,89

10,73

14,34

3,61

16,56

10,76

-5,80

30,36

8,96

-21,40

Palonín

6,18

9,89

3,71

35,05

31,86

-3,19

10,30

19,78

9,48

22,68

10,98

-11,70

13,40

15,37

1,97

Pavlov

14,15

20,23

6,08

25,47

35,11

9,64

16,03

8,92

-7,11

17,92

13,09

-4,83

17,92

14,87

-3,05

Písařov

2,66

8,51

5,85

18,66

23,75

5,09

11,11

6,38

-4,73

58,22

50,00

-8,22

4,00

7,08

3,08

Police

18,75

19,51

0,76

35,41

26,82

-8,59

14,58

19,51

4,93

4,16

12,19

8,03

14,58

7,30

-7,28

Postřelmov

33,67

38,34

4,67

18,82

16,62

-2,20

9,97

12,13

2,16

27,55

17,96

-9,59

2,38

6,06

3,68

Postřelmůvek

18,69

20,73

2,04

23,36

20,73

-2,63

13,08

13,41

0,33

31,77

35,36

3,59

0,93

1,21

0,28

Rájec

14,75

11,40

-3,35

15,84

13,42

-2,42

8,74

13,42

4,68

51,91

46,30

-5,61

2,18

6,03

3,85

Rapotín

26,33

30,09

3,76

21,56

22,83

1,27

13,74

13,11

-0,63

22,90

16,82

-6,08

6,87

11,72

4,85

Rejchartice

15,78

14,81

-0,97

15,78

37,03

21,25

21,05

7,40

-13,65

21,05

7,40

-13,65

21,05

29,62

8,57

Rohle

11,34

16,44

5,10

14,89

19,07

4,18

10,63

13,81

3,18

29,07

23,02

-6,05

28,36

5,91

-22,45

Rovensko

16,58

18,82

2,24

19,59

25,88

6,29

6,53

11,17

4,64

43,21

34,11

-9,10

3,01

4,11

1,10

Ruda n./Moravou

17,27

27,38

10,11

25,24

31,88

6,64

10,46

8,31

-2,15

34,71

21,66

-13,05

4,31

5,88

1,57

Sobotín

31,32

40,37

9,05

20,30

20,32

0,02

10,02

14,90

4,88

23,05

6,77

-16,28

6,01

10,83

4,82

Staré Město

12,52

24,51

11,99

21,75

29,61

7,86

8,13

8,00

-0,13

16,26

14,56

-1,70

30,76

14,80

-15,96

Stavenice

27,77

39,58

11,81

29,62

18,75

-10,87

14,81

22,91

8,10

11,11

4,16

-6,95

1,85

4,16

2,31

Sudkov

35,60

30,97

-4,63

22,80

23,45

0,65

10,00

10,61

0,61

19,20

12,83

-6,37

7,60

15,48

7,88

Svébohov

12,50

18,54

6,04

16,66

18,54

1,88

8,33

8,87

0,54

45,83

37,09

-8,74

9,72

8,05

-1,67

Šléglov

0,00

0,00

0,00

16,66

33,33

16,67

16,66

0,00

-16,66

16,66

0,00

-16,66

33,33

8,33

-25,00

Štíty

18,02

23,15

5,13

27,04

23,73

-3,31

12,78

9,53

-3,25

27,67

24,70

-2,97

6,49

13,22

6,73

Šumperk

29,96

33,86

3,90

21,39

19,14

-2,25

15,62

15,35

-0,27

21,70

7,68

-14,02

3,58

17,06

13,48

Třeština

22,34

15,23

-7,11

26,59

34,28

7,69

8,51

12,38

3,87

30,85

27,61

-3,24

1,06

5,70

4,64

Úsov

22,98

30,07

7,09

31,41

25,72

-5,69

9,57

10,14

0,57

19,92

7,97

-11,95

4,98

6,15

1,17

Velké Losiny

18,73

28,29

9,56

21,15

25,81

4,66

15,58

14,34

-1,24

20,22

12,04


-8,18

18,18

12,03

-6,15

Vernířovice

20,83

14,58

-6,25

16,66

25,00

8,34

20,83

14,58

-6,25

25,00

4,16

-20,84

12,50

29,16

16,66

Vikantice

0,00

0,00

0,00

55,55

25,00

-30,55

11,11

37,50

26,39

0,00

0,00

0,00

22,22

37,50

15,28

Vikýřovice

29,42

38,62

9,20

20,37

15,87

-4,50

11,52

9,01

-2,51

23,86

8,79

-15,07

4,73

21,24

16,51

Vyšehoří

22,41

20,45

-1,96

8,62

25,00

16,38

6,89

15,90

9,01

43,10

25,00

-18,10

12,06

4,54

-7,52

Zábřeh

21,36

27,93

6,57

24,89

21,47

-3,42

12,90

13,45

0,55

23,77

18,83

-4,94

4,03

9,38

5,35

Zborov

12,85

27,14

14,29

37,14

35,71

-1,43

5,71

8,57

2,86

32,85

24,28

-8,57

10,00

1,42

-8,58

Zvole

23,64

32,21

8,57

14,77

16,34

1,57

13,30

9,61

-3,69

20,68

16,82

-3,86

5,91

16,34

10,43

okres Šumperk

23,32

29,14

5,82

23,25

22,55

-0,70

13,54

13,38

-0,16

23,51

14,55

-8,96

7,03

11,88

4,85

Olomoucký kraj

18,98

30,56

11,58

21,50

21,41

-0,09

16,34

15,02

-1,32

24,19

13,72

-10,47

9,36

9,33

-0,03


 



 


 



 

 


 



 

okres Jeseník

18,41

27,75

9,34

27,24

23,78

-3,46

15,43

18,32

2,89

21,90

10,97

-10,93

7,86

8,30

0,44

okres Olomouc

19,09

33,14

14,05

20,03

18,81

-1,22

15,86

14,90

-0,96

24,55

12,80

-11,75

10,69

7,84

-2,85

okres Prostějov

18,65

29,84

11,19

19,72

22,96

3,24

19,43

15,28

-4,15

22,92

15,48

-7,44

8,65

8,81

0,16

okres Přerov

15,38

28,71

13,33

22,83

22,97

0,14

16,87

15,60

-1,27

26,04

13,88

-12,16

10,18

10,34

0,16



Zdroj: http://www.volby.cz, výpočty autor.


Poznámky / Notes

[1] Severomoravské Horácko je oblast mezi Bukovou horou (Suchý vrch) a Pradědem. Podhorácko pak zahrnuje české obce severně od konce Hornomoravského úvalu.
[2] Jako při každém jiném dělení i zde nám vyvstávají problematické případy obcí „na hranici“, které v sobě mnohdy nesou charakteristické prvky obou sousedících celků. Zmíněné rozdělení okresu má svůj počátek ve správní reformě roku 1848, jež vstoupila v platnost k 1. lednu 1850 (Schelle 2002: 28), z čehož ovšem plynou některé problematické prvky, které je nutno vyřešit dříve, než začneme s dělením okresu pracovat jako s danou konstantou.
K politickému okresu Šumperk, jenž reprezentoval německy mluvící část regionu (po druhé světové válce do značné míry vysídlenou) byly tehdy především ze strategických důvodů přičleněny také obce s drtivou převahou obyvatel s českou obcovací řečí – Bludov, Ruda nad Moravou a Bohdíkov, jakkoli měly všechny mentalitou mnohem blíže k obcím z okresu zábřežského. Dokladem toho je mj. skutečnost, že co se týče např. školské samosprávy, spadal kupř. Bludov pod okresní školní radu zábřežskou (Melzer, Schulz 1993: 200). Na druhou stranu je však třeba přiznat, že tyto obce měly řadu vazeb i na obce někdejšího šumperského okresu. Zdá se dokonce, že tyto tři hraniční případy tvoří svým způsobem oblast samu o sobě, propojenou mnoha hlubokými vztahy.
Stejný problém ale vyvstává i na jiných místech okresu – obec ze západní části okresu – Hynčina – má svými dějinami, někdejším administrativním dělením i běžným mezilidským kontaktem blíže k Tátenici či Krasíkovu patřícím od roku 1960 k okresu Ústí nad Orlicí, než např. k Nemili; Lipinka blíže k Nové Hradečné než ke Kamenné apod. Nicméně vnější rámec práce je striktně dán – komunální volby v okrese Šumperk. Nelze tedy (ani v odůvodněných případech) vyčleňovat a přičleňovat obce z okolních okresů.
Aniž bychom se ale prohřešili proti zadání práce (ba právě naopak), můžeme respektovat jemné nuance ve vnitřním dělení okresu, které nerespektuje ani současné administrativní členění obcí s rozšířenou působností, a přičlenit zmíněné „hraniční případy“ do druhé oblasti.
[3] Seřazeno dle polohy od severu k jihu: Staré Město pod Sněžníkem, Šléglov, Branná, Vikantice, Malá Morava, Jindřichov, Hanušovice, Loučná nad Desnou, Kopřivná, Rejchartice, Velké Losiny, Vernířovice, Bratrušov, Sobotín, Rapotín, Vikýřovice, Hraběšice, Šumperk, Nový Malín, Hrabišín, Oskava, Rohle, Kamenná a Libina.
[4] Janoušov, Písařov, Bohdíkov, Jakubovice, Ruda nad Moravou, Bušín, Štíty, Olšany, Horní Studénky, Bohutín, Zborov, Jedlí, Bludov, Vyšehoří, Chromeč, Dolní Studénky, Svébohov, Postřelmůvek, Drozdov, Sudkov, Rovensko, Postřelmov, Kolšov, Dlouhomilov, Kosov, Brníčko, Zábřeh na Moravě, Lesnice, Hoštejn, Nemile, Leština, Rájec, Jestřebí, Hynčina, Hrabová, Zvole, Krchleby, Bohuslavice, Lukavice, Dubicko, Lipinka, Police, Klopina, Mírov, Maletín, Třeština, Úsov, Stavenice, Mohelnice, Líšnice, Moravičany, Pavlov, Loštice a Palonín.
[5] První důležitou informací, kterou můžeme z tabulky vyčíst, je rozdílná hodnota průměru obyvatel na jednu obec, kdy je průměrná obec Severovýchodu více jak dvojnásobně větší, než průměrná obec Jihozápadu. Tato skutečnost bude muset být brána v potaz při srovnávání voličského chování obou oblastí – je totiž možné, že rozdíly nemusí být způsobeny geografickou polohou (a vším, co se k ní v případě okresu Šumperk váže), ale pouhou rozdílnou průměrnou velikostí obcí.
V obcích Jihozápadu se k moravské národnosti hlásí nepatrně více obyvatel, což dokládá důležitost polohy na severojižní ose Moravy pro velikost podílu obyvatel k této národnosti se hlásících. Obyvatelstvo obcí Severovýchodu dosahuje poměrně vyšší formální úrovně vzdělání. Výrazný rozdíl se týká míry religiozity, kdy v obyvatelstvu Jihozápadu je v porovnání se Severovýchodem o deset procent více lidí hlásících se k římskokatolické církvi a o stejnou míru obyvatel méně se přihlásilo ke kategorii „bez vyznání“. Tento rozdíl je natolik velký, že jej nelze vysvětlit odlišnou sídelní strukturou, ale zřejmě má kořeny v poválečném dosídlení vysídlených oblastí. Oblast Jihozápadu má také o více jak dvě procenta nižší nezaměstnanost a nepatrně více jeho obyvatel je zaměstnáno v zemědělství. Výrazný je rozdíl v kategorii průmyslu, kde Jihozápad o více jak deset procent práceschopného obyvatelstva převyšuje Severovýchod.
[6] Tento údaj se liší od údaje oficiálně uváděného (např. na www.volby.cz) – 10,67 %. Důvodem je odlišná metodika výpočtu. Oficiálně byly počty hlasů získaných KDU-ČSL poděleny počtem všech platných hlasů v celé ČR. Tento údaj ovšem v případě, že se strana v několika krajích zúčastnila voleb v předvolební koalici, ztrácí pro politologa část své srovnávací hodnoty. Proto byl údaj přepočítán, a to tak, že počet hlasů získaných KDU-ČSL byl vydělen celkovým počtem platných hlasů, od nichž ovšem byly odečteny údaje za kraj Středočeský, Karlovarský a Pardubický, kde KDU-ČSL kandidovala v předvolební koalici.
[7] V případě US-DEU je podobná situace, jako u KDU-ČSL, oficiálně uváděný výsledek je 1,17 %. US-DEU nekandidovala samostatně v kraji Středočeském, Karlovarském, Pardubickém a na Vysočině.
[8] SNK nekandidovala ve Středočeském, Jihomoravském a Zlínském kraji.
[9] V jediném kraji, kde kandidovala, získala 0,29 % hlasů.
[10] Krajské volby 2004 potvrdily vzácnou vyrovnanost pozic tří stran ve Štítech – ODS, KSČM a KDU-ČSL, které podobně vyrovnaných výsledků dosahují i v komunálních volbách.
[11] Ještě podrobnější analýza by mohla pracovat s výsledky na úrovni jednotlivých volebních okrsků, jež umožní rozlišit volební chování v městě či obci a jejích místních částech, často svébytných osadách.

Literatura / Bibliography

Balík, S. (2004a). Komunální politika: volby, aktéři, strategie. Případová studie okresu Šumperk od roku 1994, disertační práce, Brno: FSS MU.
Balík, S. (2004b): Triumf pravicových regionálních politiků, Revue Politika, XV (II), 9: 13-18.
Birch, S. (2003). Electoral Systems and Political Transformation in Post-Communist Europe. Hampshire, New York: Palgrave Macmillan.
Cabada, L., Kubát, M. (2004). Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia.
Cabada, L., Vodička, K. (2003). Politický systém České republiky. Historie a současnost. Praha: Portál.
Fiala, P. (2004). Evropští voliči a volby do Evropského parlamentu. Revue Politika, XV (II), 5: 26-28.
Fiala, P., Schubert, K. (2000). Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal.
Chytilek, R. (2002). Možnosti a limity mikrosystémové roviny stranické soutěže – případ Kanady. Politologický časopis, IX, 3: 247-263.
Lijphart, A. (1994). Electoral Systems and Party Systems: A Study of Twenty-seven Democracies, 1945-1990. New York: Oxford University Press.
Melzer, M., Schulz, J. a kol. (1993). Vlastivěda šumperského okresu. Šumperk: Okresní vlastivědné muzeum, Okresní úřad.
Rose, R., Munro, N. (2003). Elections and parties in new European democracies. Washington, D.C.: A Divison of Congressional Quarterly Inc.
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Olomouc (2003), ČSÚ Olomouc.
Sčítání lidu, domů a bytů 2001 - okres Šumperk (2003), ČSÚ Olomouc.
Šaradín, P. (2004). Volební účast ve volbách do obecních zastupitelstev v ČR. Středoevropské politické studie, VI, 2-3.

Internetové zdroje (ověřeno k 8.2.2005)
Český statistický úřad - http://www.czso.cz.
Volby.cz – volební server ČSÚ - http://www.volby.cz.


1 / VII / zima 2005 / winter 2005Volby 2004Tisk / PrintDownload



    ISSN 1212-7817

Recenzovaný on-line časopis
vydává Mezinárodní politologický
ústav Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita

A peer-reviewed on-line journal
issued by the International Institute
of Political Science of the Faculty of Social Studies, Masaryk University

    Ročník XVII / Volume XVII (2015)
Archiv/Archive...   
    Hledání / Search
  
    Adresa / Address
    Partneři / Partnership









    Zazařeno v databázích / Abstracting and indexing








 
WEBaction